Výlet do jižních Čech
Vyjížďka: 2 dny
Celkem najetých km: 654 km
Výjezd z Prahy jsme si naplánovali na jedenáctou hodinu. Nechtělo se nám jet po dálnici, takže to bereme po menších silnicích, abychom viděli taky nějakou tu jarní přírodu. Vezli jsme sebou tři mapy, koukáme, kde máme odbočit na Červenou Lhotu. V jedný mapě byla odbočka před Soběslaví, v druhý přímo v Soběslavi a ve třetí pro změnu nebyla žádná (mapa vodních děl). Vybrali jsme si tu v Soběslavi, jenže jsme narazili, protože tam samozřejmě značka nebyla. Vracíme se tedy zpět na sever. Vedla tam nová pěkná silnička pro turisty, jinak věřím, že by tam moc lidí nejelo. Mezi stromy jsme už zahlídli červenou barvu. Placenýmu parkovišti jsme se nevyhli (20,- Kč).
Při prohlídce Červené Lhoty si Michal vzpomněl, že nemá peněženku. Spěcháme zpět k motorce a peněženka tam ležela na sedle i se svým nemalým hotovostním obnosem. Musím říct, že jsem ani nedoufala. Teď už nám zbývá jen cesta do Budějovic za příbuznýma a přespáním.
Budíček je velmi brzo, už v půl osmý a na cestu vyrážíme v půl devatý. Ani ne po kilometru Michal zastavuje, samozřejmě se ptám, co se děje? Měli jsme skoro prázdnou zadní gumu. Hledáme nějakou benzínku se vzduchem a měřákem a to se nám podařilo až u třetí benzínky. Dofoukli jsme a jeli dál s tím, že budeme zastavovat a kontrolovat tlak. Hned při první kontrole tlak klesl hodně. Rozhodneme se nastříkat do gumy antipich, kterej jsme sebou vozili celou loňskou sezónu, což si vyžádalo nějaké to zpoždění. „Jedeme na Lipno a tam se uvidí, jestli to bude ok“, prohlásil Michal, takže se jelo. Při dalších kontrolách tlaku bylo vše už v pohodě.
Podél hranic a přehrady se vydáváme najít rozhlednu Vítkův kámen. Ve Frýdavě se ještě koukneme v kolik jede přívoz, abychom se podle toho zařídili. Po úzkých, stále ještě poštěrkovaných silničkách stoupáme k vesničce Svatý Tomáš, kde je parkoviště a zbylých cca 300 metrů se musí vystoupat po svých. Ze začátku jsme viděli jenom vysílač ale pak i zříceninu hradu. Byla jsem zklamaná, že tam není žádná vyhlídka. Vcházíme do ruiny a k našemu překvapení tam byly dřevěné schody k vrcholku zříceniny. Vstup jsme zaplatili 20,- Kč/osobu, nechali si u pokladny helmy, bundy a vydali se do výšky po ne moc důvěryhodných schodech. I ta nedůvěra a malý strach stál za to. Výhled byl nepopsatelný. Scenérie lesů, luk a hlavně pohled na rozlehlé Lipno.
Ve Frýdavě jsme před jednou hodinou, přívoz do Frymburku měl jet až za skoro 40 minut. Po chvilce čekání jsme byli překvapeni a přívoz, protože byl plný, jel hnedka a ne podle časového rozmezí. Za ani ne 5 minut na vodě jsme zaplatili 50,- Kč.
Z Frymburku se vydáváme na Volary – Sušice – Nýrsko (Milence). Trochu po malých vesničkách a špatném značení bloudíme ale cíl týhle etapy se nám objevil nečekaně před očima. Lesem sjíždíme na Starou Lhotu. Po několika málo metrech se před námi odkryl pohled přímo zespoda na sypanou kamenitou a železobetonovou 35 metrů vysokou hráz Nýrské přehrady, která je porostlá zasázenými křovinami. Blíž k hrázi je zákaz vstupu, takže fotíme jen z povolených míst, což je škoda.
Kouknem na hodinky a bylo už něco málo po páté hodině. Pohledem na hodiny jsme se rozhodli, že se do Budějic vracet nebudeme a vydáme se na Plzeň a na Prahu. Cestou zahlídneme hrad, který se nám z dálky zalíbil, tak na něj odbočíme. Je to Švihov, vodní hrádek. Zaparkujeme motorku a jdeme fotit. Těsně před zavřením hlavní brány zvládneme udělat pár foteček a vyrážíme do Prahy.
